| |
První zpráva o Černošicích je z r. 1115. Horní a Dolní Černošice patřily z počátku klášteru kladrubskému.
Roku 1270 je Přemysl Otakar II. připojil ke statku zbraslavskému a od počátku 14. století se také staly
součástí nově založeného zbraslavského kláštera.
Horní a Dolní Černošice tvořily jednu místní obec, rozloučeny byly až r. 1920. Roku 1950 byly opět
sloučeny v jednu obec s názvem Černošice. Připojeny k nim byly ještě Mokropsy. První zmínka o Mokropsích
je v listině krále Vratislava, která se hlásí do roku 1088. Od r. 1850 byly všechny jmenované obce
součástí politického okresu Smíchov a soudního okresu Zbraslav. V r. 1927 připadly k nově zřízenému
okresu Praha-venkov, v r. 1942 k politickému okresu Praha-venkov-Jih, od r. 1960 náleží k okresu
Praha-západ. V současné době základní sídelní jednotka Dolní Černošice – na pravém břehu Berounky –
náleží k Praze a Horní Mokropsy k Všenorům. Na konci 19. a na začátku 20. století se staly Černošice
oblíbeným letoviskem Pražanů a tak se začala rozmáhat rezidenční zástavba (město se může pochlubit
vilami postavenými podle návrhů významných architektů, např. Kotěry, Stráníka, Roitha). Blížící se
hospodářská krize nedovolila dokončit velkorysou urbanistickou koncepci.
Město Černošice leží těsně za hranicemi hl. města Prahy směrem na jihozápad z Radotína. Na jižním a
východním okraji je město lemováno řekou Berounkou, v okolí jsou zalesněné svahy. To vše dodává městu
ráz příjemného a moderního bydlení v přírodě a přitom s velmi dobrým dopravním spojením do Prahy.
Kromě autobusových linek je z Černošic také přímé vlakové spojení na pražská nádraží Smíchov a Vršovice.
|
|